Může kopilotáž konkurovat obchodnímu letectví?

V posledních pěti letech se model spolupráce stal nevyhnutelnou realitou. V mnoha odvětvích se objevily nové koncepty sdílení založené na „uberizaci“ nebo „blablacarizaci“. Stejně jako sdílení automobilů, tak i letecký průmysl! V posledních několika letech se noví hráči pokoušejí o revoluci v tomto odvětví tím, že nabízejí převratné nabídky levného spolujízdy soukromým letadlem prostřednictvím aplikací pro spolujízdu. AEROAFFAIRES se podívá na to, jak tento nový model funguje a jaké jsou limity bezpečného cestování.

Co je co-piloting?

Koncept co-pilotingu je jednoduchý: neprofesionální pilot naplánuje let lehkým letadlem a nabídne svá volná místa na vyhrazené platformě. Od roku 2015 tuto službu spustila řada začínajících podniků.

Jaké předpisy platí pro letecký Blablacar v Evropě?

V Evropské unii se na používání letadel jako služby sdílené dopravy vztahuje výjimka. Článek 6 § 4a písm. a) nařízení (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012 povoluje provoz „nekomplexních letadel s motorovým pohonem“ formou „letů se sdílenými náklady, které provádějí soukromé osoby, za předpokladu, že přímé náklady jsou sdíleny mezi všemi osobami na palubě letadla, včetně pilota, a že počet osob, které nesou přímé náklady, nepřesahuje šest osob“.

Ve Francii je společné pilotování povoleno, neboť vyhláška ze dne 31. července 1981 o osvědčeních, průkazech a kvalifikacích neprofesionálního personálu civilního letectví (letecký personál) v článku 4.2.2 a) stanoví, že „soukromý pilot se může o provozní náklady letu dělit se svými cestujícími“. Právo Evropské unie bylo do francouzského práva transponováno vyhláškou ze dne 9. února 2015.

Od roku 2016 DGAC (Direction Générale de l’Aviation Civile) uvádí, že „organizátoři spolujízdy budou muset získat osvědčení pro leteckou dopravu (AOC) a provozní licenci“.

V srpnu 2016 vydalo DGCA nové předpisy, jejichž cílem bylo stanovit rámec pro činnost co-pilotingu a omezit nelegální přepravu cestujících, jako tomu bylo v případě aféry fotbalisty Sala.

Rozlišoval dvě kategorie letů soukromými letadly:

„Okružní lety trvající méně než 30 minut mezi vzletem a přistáním, během nichž letadlo neujede více než 40 kilometrů od místa odletu, prováděné soukromým pilotem“ s licencí a „bude vyžadována letová praxe v délce nejméně 200 hodin po získání pilotní licence a 25 hodin nedávné letové praxe za posledních 12 měsíců“. Na tuto kategorii letů se vztahuje zákon o prvních letech prováděných v aeroklubech.

Navigační lety, tedy lety letadla a jeho posádky z bodu A do bodu B, s přísnější legislativou: „bude (…) vyžadováno, pokud pilot není držitelem průkazu obchodního pilota, aby byl držitelem přístrojové kvalifikace nebo kvalifikace instruktora“

V roce 2017 se soukromý pilot odvolal k Conseil d’Etat z důvodu ultra vires, která zrušila pokyn vydaný DGAC dne 23. srpna 2016. Od té doby je ve Francii povoleno druhé pilotování bez jakýchkoli omezení kromě těch, která stanoví evropské právo.

Zpočátku bylo společné pilotování povoleno a praktikovalo se od počátků turistického letectví. Podle Evropské komise je soukromý pilot s licencí PPL (Private Pilot Licence) oprávněn vzít na palubu svého letadla cestující, pokud se o náklady na let dělí se všemi osobami na palubě. Jakmile se cestující na nákladech nepodílí, považuje se to za nelegální komerční přepravu osob. Předpisy omezují počet cestujících v této velmi specifické souvislosti na 6 osob. Ve skutečnosti toto pravidlo platí pouze v případě, že osoby na palubě jsou z osobní sítě pilota. Naopak nové platformy pro spolujezdce sdružují osoby, které se předem neznají. Svým způsobem si tak hrají na to, aby se předpisy vyvíjely.

Generální ředitelství civilního letectví (Direction Générale de l’Aviation Civile– DGAC) se po vyjádření obav z rozvoje platforem pro kopilota nakonec rozhodlo tuto praxi povolit. Francouzská letecká federace (FFA) se zase k tomuto modelu vyjádřila v lednu 2020. Společné pilotování“ se má nazývat “ rozšířené létání se sdílenými náklady “ a mají ho nabízet pouze letecké kluby a platformy sdružené ve FFA. Federace jej povoluje, protože uznává jeho úlohu v rozvoji turistického letectví a jeho demokratizaci. Ve skutečnosti podle FFA v roce 2019 schválilo rozšířené lety se sdílenými náklady 148 létajících klubů, a to v rozsahu 2 535 letových hodin s 3 647 přepravenými cestujícími. Do těchto aeroklubů bylo díky společnému létání vloženo přibližně 400 000 eur.

FFA však stanoví řadu ochranných opatření. Každý aeroklub musí definovat vlastní kritéria pro rozšířené lety se společnými náklady. Kromě toho musí být předsedy aeroklubů zaveden přesný výběr pilotů oprávněných létat v rámci rozšířeného systému sdílení nákladů. A konečně, cena za nástup na tyto lety nesmí překročit celkové náklady na let; musí zůstat ujednáním o sdílení nákladů.

V současné době se společné pilotování rozvíjí jak ve Francii, tak v Evropě. Všechny tyto platformy však nejsou umístěny ve stejném segmentu. Některé se specializují na turistické lety. Piloti v podstatě nabízejí výlety se stejným místem odletu a příletu za účelem poznání regionu ze vzduchu. Jiné se specializují na dopravu s odlišným místem příletu od místa odletu. Právě ti druzí mají ambici konkurovat obchodní a komerční letecké dopravě.

Stejně jako zprostředkovatelé budou tyto platformy pro spolujízdu využívat různé typy letadel: vrtulníky, soukromé tryskáče atd.

Kopilotování vrtulníku

Možné je také kopilotování vrtulníků. Zpočátku zákon ukládal určitá bezpečnostní opatření, kvůli kterým byla veřejná přeprava osob vrtulníkem nedostupná. Například pro Tour de Paris byly povoleny pouze dvoumotorové vrtulníky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o obydlenou oblast bez bezprostředních sběrných míst, DGAC vysvětlilo, že jsou vyžadovány vrtulníky vybavené dvěma „vysoce výkonnými“ motory.

Od rozhodnutí Státní rady ze dne 22. června 2017 nebyly pro tuto disciplínu stanoveny žádné výjimky: praxe kopilotáže se vztahuje i na vrtulníky. Nyní je možné užít si výjimečný let s využitím platformy třetí strany, která sdružuje nezávislé piloty a cestující.

Vrtulníky jsou ideální na krátké vzdálenosti a lze se s nimi dostat i na těžko dostupná místa, jako je například letiště Saint-Tropez La Môle.

Zde je seznam misí, pro které se pronájem vrtulníků dokonale hodí:

• Transfery VIP vrtulníkem z bodu do bodu (Festival de Cannes)
• Helitaxi – vrtulníkové taxi (Transfert entre Nice et Monaco)
• Přeprava na palubě letadla na letiště a z letiště (Transfert centre de Paris vers CDG ou le Bourget)
• Obchodní a firemní cesty (semináře pro zákazníky, motivační akce pro zaměstnance)
• Prohlídky města vrtulníkem (New-York )
• Sportovní akce (Grand Prix de Monaco nebo Tournoi des 6 Nations)
• Transfery do a z horských lyžařských středisek, např. Courchevel, St Moritz nebo Gstaad
• Transfer na ostrov (Iles Baléares, Corse )
• Vols touristiques ( Chateaux de la Loire, Deauville, plages du débarquement v Normandii)
• Baptême de l’air en hélicoptère

Cestování s jet d’affaires

Užít si prestižní let s komfortem soukromého letadla za výhodnou cenu?

To je výzva, které se v posledních letech ujala řada webových stránek s nabídkou spolupilotů. Zejména ve Francii se nabídka kopilotování soukromých letadel diverzifikuje a množí: kopilotování pro Paříž, Lyon, Rennes, Marseille, Bordeaux: o výběr není nouze.

Díky hnutí směřujícímu k demokratizaci a rozšíření principu „špičkové“ letecké dopravy jsou společné lety soukromým tryskáčem stále dostupnější.

Kolik stojí let se spolujezdcem?

V tomto závodě o „zvýhodněné“ ceny některé platformy zveřejňují oslnivé ceny, například Paříž-Londýn za 297 eur. Ačkoli se může zdát, že tyto ceny vzdorují veškeré konkurenci, cestující nemohou tyto lety předem předvídat.

Ve skutečnosti se jedná spíše o „příležitostné lety“ než o pravidelné lety, aby se většinou vyhnuly vols à vide. Ačkoli je tedy kooperativní cestování soukromým letadlem atraktivní díky své ceně, nabízí jen velmi malou flexibilitu.

Společné pilotování: limity obchodní letecké dopravy

Blablacar letectví se zdá být pro business aviation ideální. Umožňuje pilotům snížit náklady a cestujícím cestovat za velmi výhodné ceny. Přesto zůstává na pomezí mezi soukromým letectvím a komerční dopravou. Vyvolává zejména řadu otázek týkajících se bezpečnosti, pojištění a nekalé konkurence.

• 
  

  Neprofesionální piloti

  
  

Rozšířené lety se sdílenými náklady provádějí neprofesionální soukromí piloti. Tito piloti jsou kvalifikováni k tomu, aby přepravovali cestující, které znají, na bezplatném letu v lehkém letectví. Nemají však potřebnou kvalifikaci a výcvik, aby mohli za poplatek přepravovat cestující, které neznají. Přeprava cizích osob za úplatu klade na pilota tlak, pokud jde o dodržování letového řádu, letových podmínek a rizika zrušení letu v případě špatného počasí. Druzí piloti musí splňovat nižší standardy, pokud jde o dovednosti, zkušenosti a zdravotní způsobilost. To výrazně zvyšuje riziko incidentů během letu.

Obchodní letectví se naopak řídí pravidly veřejné osobní dopravy (TPP), kde jsou podmínky mnohem přísnější. Je vyžadována přítomnost minimálně dvou pilotů, kteří musí mít veškerou kvalifikaci požadovanou pro obchodní osobní dopravu. Tito piloti mají také kvalifikaci IFR (Instrument Flying Rules), která jim umožňuje létat podle přístrojů, zejména za špatných povětrnostních podmínek. Naproti tomu většina neprofesionálních pilotů nemá kvalifikaci pro létání podle těchto pravidel.

• 
  

  Nevhodná lehká letadla

  
  

Letadla používaná v modelu spolujezdce jsou často jednomotorová osobní letadla. Jsou řízena jedním pilotem, mají úzké kabiny a velmi omezený dolet.
U obchodního letectví platí jednoduché pravidlo: „dva piloti, dva motory“. Všechna letadla musí být dvoumotorová (s výjimkou Pilatus PC-12 a TBM 850 od roku 2017), aby bylo zajištěno, že jeden motor bude k dispozici v případě poruchy. Letecké společnosti, které provozují tato soukromá letadla, mají navíc osvědčení leteckého provozovatele (AOC). Jedná se o zásadní oprávnění, které zaručuje vysokou úroveň údržby letadel a přísnou kontrolu kvalifikace pilotů. Amatérští piloti ani letecké kluby však nemají AOC, které by zaručovalo, že mohou přepravovat cestující za nejlepších možných podmínek.

Lehká letadla nabízená na těchto platformách spolupráce jsou navíc poměrně pomalá, mají úzké kabiny, málo míst a omezený dolet. Nejsou vůbec vhodná pro obchodní letectví. Požadavkům na lety na míru mohou vyhovět pouze soukromá letadla, která jsou za taková uznána. Jejich kabiny jsou speciálně navrženy pro obchodní cesty a jejich kapacita jim umožňuje létat v noci, za špatných povětrnostních podmínek a provádět obtížné přiblížení do odlehlých oblastí.

• 
  

  Nedostatek pojištění

  
  

Při společných letech, jako je Blablacar, existuje značné pojistné riziko. To se týká jak cestujících, tak majitelů letadel.

V případě bezplatné přepravy (náklady rozdělené mezi cestující a pilota) může být pilot činěn odpovědným pouze za prokázané zavinění, přičemž strop činí 114 336 EUR na cestujícího a „pouze neomluvitelné zavinění ze strany dopravce umožňuje upustit od tohoto stropu a přiznat plnou náhradu“.
V případě letu s placeným tarifem provozovaného v podmínkách veřejné dopravy lze nést odpovědnost za předpokládané (a neprokázané) zavinění, přičemž strop činí 140 000 EUR na cestujícího. Dopravce bude muset prokázat, že nehodu nezavinil nebo že ji způsobila třetí osoba, aby se vyhnul plnému odškodnění.
Cestující, kteří se zúčastní letu jako druhý pilot, jsou tedy mnohem méně chráněni, než kdyby tak učinili v právním rámci obchodní letecké dopravy.

Majitelé letadel, ať už jednotlivé právnické osoby nebo letecké kluby, se rovněž vystavují riziku, když nabízejí svá letadla pro tento typ letu. V případě nehody může být zpochybněna jejich odpovědnost, zejména trestní.

A konečně, kopilotáž je na hranici obchodního letectví. V případě nehody je na soudu, aby překvalifikoval let se společným pilotem na nezákonnou veřejnou osobní dopravu. Podle článku L6236-6 francouzského dopravního zákoníku hrozí dopravci trest odnětí svobody až na 1 rok a pokuta 75 000 EUR.

Tento nedostatek pojistného krytí připomíná nehodu fotbalisty Emiliana Saly z ledna 2019. Nikdo z účastníků transakce neměl osvědčení leteckého dopravce. Letadlo ani pilot neměli oprávnění k přepravě cestujících na komerčních letech a dnes je velmi obtížné stanovit odpovědnost za tuto tragickou nehodu.
Společnosti, které pravidelně využívají soukromá letadla pro služební cesty, si nemohou dovolit obrátit se na spolujezdce. Pojistné riziko je příliš velké. Společnosti potřebují přepravovat své zaměstnance za co nejbezpečnějších podmínek a s plným pojistným krytím, aby ochránily své zaměstnance a svou pověst.

• 
  

  Riziko přepravy podvodného zboží

  
  

Společná letecká doprava není letem, který by odpovídal předpisům o veřejné dopravě. Letadla jsou proto vyňata z celních kontrol a kontrol Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Tyto lety mohou umožnit diskrétní přepravu drog bez vědomí pilota letadla.
Právní odpovědnost pilota může být zapojena, jak ukázal případ „Air Cocaïne“, v němž byli do přepravy drog zapleteni dva profesionální francouzští piloti.

Spolupilotování nesplňuje požadavky obchodních cestujících

Co-pilotování proudových letadel jen málo vyhovuje potřebám společností a obchodních cestujících. Obchodní cestující potřebují řešení na míru, která dokonale zapadají do firemních zásad služebních cest.
Navíc lehká letadla nabízená na těchto platformách nejsou vůbec vhodná pro přepravu obchodních nebo bohatých cestujících.
A konečně, riziko nehody je vyšší než ve veřejné dopravě a pojistné krytí je nedostatečné k ochraně společností a zaměstnanců. Nehody, ke kterým bohužel pravidelně dochází v turistickém letectví, jsou připomínkou toho, že je třeba obrátit se na kompetentní a pojištěné profesionály voyage d’affaires.

Spolujízda soukromým letadlem může být levným řešením pro krátké lety po regionu, ale ne pro služební cesty. Nejlepším způsobem, jak létat v naprostém bezpečí a za nejlepších podmínek, je stále obrátit se na specializovaného leteckého zprostředkovatele, jako je napřAEROAFFAIRES. Jsme odhodláni najít pro vás to nejlepší řešení, které splní vaše požadavky.

Příklady odhadovaných cen za pronájem soukromého letadla :

– Paříž – Deauville pro 4 a méně cestujících, od 4 200 EUR bez DPH
– Paříž – Arcachon pro 4 nebo méně cestujících, od 7 100 EUR bez DPH
– Paříž – Biarritz pro 4 nebo méně cestujících, od 7 800 EUR bez daně

Požádejte o cenovou nabídku na formulaire en ligne.
TýmAEROAFFAIRES je vám k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu na telefonním čísle +33 (0)1 44 09 91 82 nebo na e-mailové adrese info@aeroaffaires.com

fotografie: M. K., M. K., M. K., M. K: Pixabay: SnottyBoggins, Pixel2013, InsightPhotography